pošlete nám e-mailDomů

 Hádanky dráčka Fráčka, Výukové hry od firmy Granna

Přehled české výslovnosti, Logopedická a ortoepická cvičení pro dospělé, Jaroslava Pokorná, Milena Vránová

Výuková hra od Firmy Piatnik z edice Na návštěvu s dárkem, vydáno v r. 2000 ve Vídni

Activity pro děti, Piatnik, Zábavná didaktická hra pro 3 – 16 hráčů od 4 let

Hádanky pro předčkoláky od 5-6 let, Přeloženo z ruského vydání, vydalo nakladatelství Svojtka & Co., s.r.o., 2006, 135 stran

Jak se žije dětem s postižením, PhDr. Helena Chvátelová - problematika pěti typů zdravotního postižení, slovo odborníka PaedDr. Karly Svobodové

Zvuky kolem nás, Mgr.Jiří Jedlička, ve spolupráci s SPC pro nevidomé a slabozraké Litovel, Zlín, Brno a Českým rozhlasem v Praze za zvukové spolupráce p.Jiřího Litoše

Logo Kvarteto, Mgr.Lenka Marčíková, ve spolupráci s fi. Kartexim, s.r.o.

Řetízky aneb slovní fotbal v obrázcích, Mgr.Lenka Marčíková, ve spolupráci s fi. Kartexim, s.r.o.

Logo Loto, Mgr.Lenka Marčíková, ve spolupráci s fi. Karexim, s.r.o.

Diagnostika předškoláka - správný vývoj řeči dítěte, Dr.Jiřina Klenková, Ph.D., Mgr.Helena Kolbábková, ilustrace: Mgr.Eva Kolbábková, MC nakladatelství

Někdy koktám, Eelco de Geus, Paido Brno 2002, přeložila Doc.PaedDr.A.Peutelschmiedová, Ph.D.

Metodika redukace dyslalie, PaedDr. Dana Kutálková a kolektiv, Septima 2000

Rozumíš mi? Fialová, I. a kolektiv, vydalo nakladatelství Blug, Praha 1997

Komunikační pasti v medicíně, Radkin Honzák, nakladatelství Galén, Praha 1997

Komplexní komunikační systémy těžce sluchově postižených, Krahulcová-Žatková B.,Karolinum,Praha1996

Integrace sluchově postiženého dítěte v mateřské a základní škole, Janotová,N.- Svobodová,K., SEPTIMA Praha 1996

Logopedická prevence, D.Kutálková, 1.vyd.-Praha Portál 1996, 216str.

Předcházíme poruchám učení-Soubor cvičení pro děti v předškolním roce a v první třídě, Sindelarová Brigitte, Portál,Praha 1996

Logopedická péče o děti s kochleárním implantátem, Svobodová,K.: Septima, Praha 1997

Slovní patlavost, Dvořák,J.: Logopaedia clinica, Žďár nad Sázavou 1999

Pro hbité jazýčky, pro bystré hlavičky, Vandasová J., Mišutková R.: Studio Press s.r.o. Čáslav

Brzy půjdu do školy, Pišlová,S.,Filcík,G.: SPN, Praha 1998

Šimonovy pracovní listy 10, rozvoj obratnosti mluvidel a nácvik dýchání, Mlčochová,M., ilustrace Šmarda,R.: Portál 1999















 
      Metodika redukace dyslalie.
 
     Koncepce této metodické příručky se výrazně liší od všech dosud vydaných a vydávaných příruček pro logopedickou práci s dyslalickým dítětem. Nenajdeme tu strnulé schéma, kdy po popisu správné výslovnosti následuje popis výslovnosti nesprávné a stručný popis reedukace doplněný dlouhými seznamy slov, vět a říkanek k procvičované hlásce. Odlišnost pojetí dr. Kutálkové a jejích spoluautorek spočívá ve větší šíři přístupu k celé problematice, což je dáno i tím, že práce je určena pracovníkům v oboru, u nichž předpokládá určité odborné znalosti z praxe. Práce je rozčleněna do řady na sebe logicky navazujících kapitol, ve kterých autorky zpracovávají systematicky jednotlivé aspekty problematiky dyslalie. Úvodní kapitola o vyšetřování řeči dítěte podchycuje vše, co logopedovi slouží jako podklad pro pozdější stanovení diagnozy. Nově se tu objevuje i přehledné hodnocení jednotlivých hledisek při sledování možných příčin špatné výslovnosti. Závěrečné hodnocení diagnozy s přihlédnutím k dalším zjištěním je pak solidním podkladem pro koncepci metodických postupů u jednotlivých dětí. Další vítanou novinkou v metodických přístupech je popis her k rozvíjení zrakového a sluchového vnímání, podobně jako hry pro vnímání obsahu slova či věty. Hrou je také dítě přiváděno k rozpoznání fonematických rozdílů mezi hláskami. V metodice se nesetkáme s tím , co je jinde často uváděno:je třeba...,je nutno...musí se...rozvíjet fonematický sluch...motorika mluvidel atd., ale jsou zde konkrétní ukázky a příklady. S konkrétními popisy přístupů se pak setkáváme rovněž v kapitole o základním postupu reedukace hlásek ve všeobecné části a pak ještě obsáhleji v kapitole o reedikaci jednotlivých hlásek. přínosem jsou rovněž náměty pro fixaci a automatizaci hlásek - s nimi se rovněž v jiných metodikách nesektáváme. V kapitole o reedukaci jednotlivých hlásek podle vývojového hlediska vycházejí autorky opět z praktických znalostí naší "dyslaliecké" populace. I v této kapitole nacházíme konkrétní metodickou řadu reedukačních postupů pro jednotlivé hlásky. Pojetí této metodické příručky vychází z autorčiných znalostí současné situace v běžné logopedické praxi. Proto přináší přehledně zpracovanou problematiku dyslalie s novou koncepcí metodiky reedukace dyslalie, zaměřenou na konkrétní ukázky a příklady jednotlivých metodických kroků a přístupů. Pojetí této práce je zaměřeno především k tomu, aby reedukace dyslalie nebyla pro dítě nepříjemnou zátěží, ale příjemnou hrou. Metodika je výrazným přínosem pro logopedickou praxi.

N. Janotová

      Rozumíš mi?

     Publikace si klade za cíl napomáhat při odstraňování vad výslovnosti jednotlivých hlásek. Jedná se o celkem přehledně zpracovanou metodiku zahrnující vyšetření výslovnosti, vyvození hlásky i její procvičování v řeči. Materiál je rozdělený do 27 oddílů podle pořadí jednotlivých cvičených hlásek. Velice pěkné a dětem dobře srozumitelné jsou obrázky ilustrátorky Edity Plickové. Nápadité je také zařazení různých úkolů pro děti, při kterých dokreslují, hledají, spojují; praktická je i přiložená folie. V celém textu jsou barevně zvýrazněny cvičené hlásky a ty ještě rozlišeny podle artikulační podrobnosti, což přispívá k lepší orientaci v celém souboru. Mám však několik kritických poznámek týkajících se hrubých metodických chyb. V obrázkovém slovníčku pro vyšetření výslovnosti se např. hláska Z zjišťuje i na konci slova a to slovem VŮZ (str. 11). Hlásku M uprostřed slova autorka zjišťuje artikulačně dosti obtížným slovem UMYVADLO (str. 8). Ve vlastním textu pro cvičení nacházíme často slova s artikulačně obtížnějšími hláskami, než je hláska vyvozovaná, což zásadně odporuje požadavku postupovat od jednoduchému ke složitějšímu. Tak např. hlásku V procvičuje ve slově SVLAČEC (str. 34), hlásku H ve slově ROHLÍK (str. 66), hlásku C procvičuje hned i ve slovech cvičících spíš diferenciaci sykavek (říkanka na str. 98), u hlásky S je prvním cvičným slovem po vyvození slovo PRST (str. 81)! Ne vždy jsou vhodně formulované některé úvodní části kapitol s názvem "Napodobuj mě". Slouží-li publikace přímo "k odstraňování špatné výslovnosti" (jak píše v úvodu autorka), pak si neumím představit nápravu např. addentálního sigmatismu či velárního rotacismu s výše uvedeným návodem k vyvození. Myslím, že pokud publikace projde nezbytnou úpravou v rukou zkušeného logopeda, stane se příjemným a milým pomocníkem rodičům, pedagogům i logopedům.


Mgr. Lenka Marčíková

      Komunikační pasti v medicíně.

     Na první pohled se zdá, že publikace je určena pouze pracovníkům ve zdravotnictví. Hned na druhý pohled však zjišťujeme, že většinu informací, rad a postřehů je možno velice dobře aplikovat na oblast speciální pedagogiky. Vztah lékař - pacient bude v tomto případě pouze slovně nahrazen speciální pedagog - člověk s handicapem. Autor klade důraz na úroveň komunikace, proto se hned v úvodu knihy můžeme seznámit s jejími hlavními pravidly. Důležitost formy a obsahu komunikace vyjadřuje autor velmi výstižně citátem H. D. Laswela: "Komunikace: Kdo říká, co, jakým kanálem, komu, s jakým efektem".Všem, kdo mají zájem na zdokonalení své komunikace především v oblasti profesionální (v našem případě v roli speciálního pedagoga), nabízí MUDr. Honzák celou škálu dalších významných komunikačních prostředků, především paralingvistických (tzn. mimika, gestikulace, vzájemná vzdálenost a postavení, zdůraznění vztahu úpravou prostředí). Na názorných ilustracích jsou objasněna některá gesta a postoje, jichž mnozí velmi často užíváme, aniž bychom si byli vědomi jejich působení na našeho komunikačního partnera. V kapitole "Kus nezbytné psychologie" je na komunikaci nahlíženo z oblasti psychologické a psychosociální. Další kapitola s názvem "Komunikace s handicapovaným pacientem" je obzvláště pro nás speciální pedagogy velmi přínosná. Najdeme zde autorem stručně a přehledně shrnuta základní pravidla pro komunikaci s jedinci neslyšícími, nevidomými, tělesně postiženými a mentálně retardovanými. Jelikož je nutné, aby speciální pedagog v poli svého působení vystupoval profesionálně a se svým klientem komunikoval na úrovni, vřele doporučuji přečíst si uvedenou literaturu. Mohu jen potvrdit slova uvedená na deskách knihy: "Publikace je neobyčejně čtivá, sáhne po ní nejen lékař a studující medicíny, ale i pedagog nebo psycholog a samozřejmě i laik, který se ocitá v roli pacienta.

Mgr. Michaela Voldřichová

      Komplexní komunikační systémy těžce sluchově postižených .

     Obsáhlá recenze p. as. Naděždy Janotové k této knize vyšla v časopise SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA 2/1998.




 
      Integrace sluchově postiženého dítěte v mateřské a základní škole.
 
     K napsání příručky o integrované výchově a vzdělání sluchově postiženého dítěte vedla autorky snaha předat své zkušenosti se zařazováním sluchově postižených dětí do škol běžného typu širší pedagogické veřejnosti a přispět tak k lepší informovanosti. Přestože je integrace problémem velmi aktuálním a často diskutovaným, jsou představy o její realizaci často zjednodušené, špatně pochopené a interpretované. Příručka je rozdělena do dvanácti krátkých kapitol. Prvních šest má náplň spíše teoretickou. V obecně zaměřené vstupní kapitole se autorky zabývají vymezením pojmu integrace, jakožto procesu vrůstání postiženého jedince do společnosti zdravých dětí a definují pojem integrovaná výchova pro předškolní věk a integrované vzdělání pro školní věk. V následujících kapitolách podávají stručný nástin problematiky surdopedie, charakterizují typy a stupně sluchových vad, hlavně jejich důsledky pro vývoj dítěte a možné dopady na život celé rodiny. Dorozumívacím prostředkům sluchově postižených je věnována samostatná kapitola. Podrobně se autorky věnují zvláště odezírání, pravidlům a podmínkám nácviku. V poslední kapitole této tepretické části je popsán současný systém škol pro sluchově postižené. Zvláštní kapitola je věnována spec.ped. centrům, jejich poslání a úkolům, které plní. V příloze nalezneme seznam všech SPC pro sluchově postižené v České republice. Druhá polovina publikace (kapitoly 7-12) je věnována výchově a vzdělání sluchově postižených dětí ve školách běžného typu. Autorky volí explanatorní přístup k problematice, opírají se o konkrétní případy ze své praxe. Podrobně, srozumitelně a přehledně jsou rozpracována kriteria, na jejichž splnění závisí úspěšnost integrace. Jsou to požadavjy kladené na dítě, jeho rodinu i na učitele a školu, kam dítě bude chodit. Autorky poukazují na nejčastější problémy, které mohou nastat a navrhují nejvhodnější řešení prověřená vlastní praxí. Opakovaně zdůrazňují, že nezbytnou podmínkou integrace zůstává individuální přístup k dítěti, neformální týmová spolupráce a požadavek maximálního prospěchu dítěte. Rozhodnutí o integraci musí být založeno na dobré znalosti dítěte a jeho rodiny. Publikace by se měla dostat do rukou co nejširší pedagogické veřejnosti, ale hlavně těm pedagogům, kteří mají ve své péči sluchově postižené dítě. Pomůže jim pochopit, v čem je to dítě " jiné", jak mu pomoci zajistit saturaci jeho psychických potřeb, tak aby zátěž provázející integraci mohla být preventivně odstraněna nebo alespoň její působení sníženo na minimum. Příručka pomůže i rodičům, kteří uvažují o integraci tak, aby jejich rozhodnutí bylo založeno na znalosti problému a nebylo motivováno jinými skutečnostmi než maximálním prospěchem dítěte.

Mgr. Daniela Palodová





 
      Logopedická prevence.

     Kniha je především určena rodičům, vychovatelům, ale i učitelkám MŠ nebo elementaristkám na ZŠ. Zabývá se problematikou dětské řeči z různých aspektů a autorka využívá při tom zkušenosti ze své bohaté praxe klinické lodopedky. Kniha je rozčleněna do čtyř kapitol, které na sebe logicky navazují a poskytují souvislé poznatky, potřebné pro ovlivnění fyziologického vývoje řeči a předcházení poruch v komunikaci. V I.části autorka uvádí základní anatomické předpoklady osvojení řečových dovedností (dýchání, činnost sluchového orgánu), podle artikulačních okrsků vysvětluje tvoření hlásek, nezapomíná na prosodické faktory řeči a věnuje pozornost jak fylogenetickému, tak ontogenetickému vývoji řeči. Obsah II.části je velmi netradiční a originální. autorka ho nazvala "Cestou k úspěchu" a sestavila pro tuto cestu "desatero" užitečných pravidel, potřebných pro správný řečový vývoj. Současně pro čtenáře sestavila dvanáct metod pro úspěch při rozvoji komunikačních dovedností u dětí. Ve III.kapitole autorka soustředila pozornost na úskalí, která vývoj řeči mohou doprovázet, vývojové vady a poruchy řeči (např.vady výslovnosti, koktavost, brebtavost, opožděný vývoj řeči, dětská chraptivost, vliv laterality na řeč, LMD,dyslexie, poruchy sluchu, rozštěpové vydy apod.). Významná je především skutečnost, že autorka věnuje pozornost jak prevenci vad a poruch řeči, tak také uvádí profylaktická opatření a praktické rady a postupy při vzniku potíží. Obsah IV. části přesně vystihuje její název "Inspirace pro praxi!", protože nabízí spoustu užitečných rad a nápadů pro rozvoj řeči jak v oblasti motoriky a grafomotoriky, smyslových her, fonematického sluchu či mluvních dovedností a pod. Zásluhou autorky Dany Kutálkové je na trhu tolik potřebná publikace, kterou můžeme doporučit široké laické i odborné veřejnosti pro jiný úhel pohledu na logopedickou prevenci jako metodu.

Mgr. Daniela Palodová






 
      Předcházíme poruchám učení - Soubor cvičení pro děti v předškolním roce a v první třídě.

     Publikace se skládá ze dvou částí- z vlastní knihy a ze sady volných listů, které jsou součástí diagnostické části. Kniha má tři kapitoly, doplněné přehledem cvičení s instrukcemi. V 1.kapitole autorka vysvětluje smysl učení v předškolním věku a zdůrazňuje důležitost jenotlivých předpokladů pro učení a vytvoření vhodného prostředí pro rozvoj myšlení a učení. Vysvětluje, co jsou dílčí funkce a jejich deficity. To vše podává formou srozumitelnou a užívá různá přirovnání, např.vývoj učení a myšlení je analogický vývoji stromu. Jednotlivé části textu jsou prokládány krátkými poznámkami pro odborníky, ve kterých je užívána obdorná terminologie. Teoretický výklad je ilustrován kazuistikami a jejich rozborem. Pro větší názornost to jsou jak kazuistiky dětí, u kterých byly zjišteny nedostatky v dílčích v fukcích, až když se objevily obtíže v učení a chování, tak i kazuistiky, kde byly obtíže diagnostikovány a kompenzovány dříve, než se obtíže stačily rozvinout. 2. kapitola je věnována diagnostickým metodám a vyhodnocení jednotlivých úkolů. Vše je velmi podrobně a názorně metodicky popsáno. Jedná se o 19 souborů úkolů. Z hlediska klinického logopeda mám k některým úkolům připomínky:-úkol č.6 (verbálně akustické členění , sluchové difrenciace figury a pozadí) je příliš obtížný pro předškolní věk, doporučovala bych volit jiný slovní materiál.-úkol č.9 (optická paměť) - pro vyloučení předříkávání si slov, doporučuje autorka, aby "si dítě dalo jazyk mezi zuby". Tato instukce není vhodná a to hned z několika důvodů- udržení jazyka mezi zuby ztíží fyziologické dýchání,odvede pozornost od předříkávání, ale může celkově snížit soustředěnost.-úkol č.15 (motorika mluvidel) tento odborný název nevystihuje úkol, který má dítě splnit- má opakovat těžká , málo frekventovaná slova. Při nápodobě těchto slov nejde jen o motoriku mluvidel, ale i o schopnost řadit za sebou slabiky v neobvyklá slova. Jedná se tedy spíše o verbálně akustickou paměť. Ve 3. kapitole jsou programy nácviku s podrobnými metodickými pokyny. Autorka zdůrazňuje, že si dítě má spíše hrát, než se učit, že má mít z činnosti radost a ne být přetěžováno nebo stresováno neúspěchem. Jednotlivé úkoly mají 3 stupně obtížnosti. Rodiče i pedagogové zde najdou řadu námětů, jak formou hry děti účelně zaměstnat. Stejně jako v předchozí kapitole mám z hlediska klinického logopeda tyto připomínky:-úkol č.4 (verbálně akustické vnímání) 1.stupeň tohoto úkolu je těžší než dva následující stupně .-úkol č.9 ( motorika řeči)- terminologicky přesnější je motorika mluvidel. Přestože je kniha určena především rodičům, doporučovala bych součinnost rodičů a odborníků. A i přes výše uvedené odborné výhrady bude publikace dobrým pomocníkem všem pedagogům, kteří se setkají s problémovými dětmi a jsou ochotni se nad těmito problémy zamyslet a dětem účelně pomoci.

PaedDr.Bohumila Kotyzová





 
      Logopedická péče o děti s kochleárním implantátem.
 
     Už ve svém prvním příspěvku o reedukaci sluchu u kochleárně implantovaných ve sborníku Česká logopedie 1992, podobně jako i v druhém sdělení ve stejném sborníku o rok později, prokázala K. Svobodová, že vychází se svých teoretických znalostí i dlouholetých zkušeností z práce se sluchově postiženými dětmi. Její Logopedická péče o děti s kochleárním implantátem je dosavadním shrnutím poznatků autorky v této oblasti. Je to první česká publikace, která podrobně a přehledně informuje o této specializované reedukační práci, odborně velmi náročné a z pohledu celé problematiky kochleárních implantátů nezastupitelné. V úvodních kapitolách vymezuje autorka přehledně speciálně pedagogickou a logopedickou péči o děti s kochleárním implantátem a časové členění této péče. Zásadními kapitolami v této části, přinášejícími utříděné poznatky, jsou metodické kapitoly o reedukaci sluchu, o podmínkách pro reeduakci a o zásadách této specializované reedukace. Je tu poprvé uvedeno třídění na metody neformální a formální, dále třídění na metody analytické a syntetické, vždy s řádným funkčním zdůvodněním, Původní je i část o využití sluchového vnímání v běžných situacích a navazující záměrná reedukace sluchu. I zde je opět uvedeno přehledné utřídění sluchových podnětů. Logopedy, pracujícími s dětmi s kochleárními implantáty, zaujme jistě nejvíce část publikace, nazvaná Ukázky z metodiky reedukace sluchu. Autorka tu upozorňuje na to, že metodický postup vychází vždy z konkrétní diagnózy a musí být individuální. Systematicky se zabývá metodikou rozvíjení vnímání zvuků, hudby a hlasu přes cvičení k rozlišení počtu slabik, délky věty, zaměřuje se dále na melodické faktory řeči atd., až se dostává ke cvičením k rozlišování a poznávání samohlásek a souhlásek. Tato kapitola o metodice je zpracována tak, že ke každému cvičení je hned uvedena ukázka s popisem hry, ev. s dalším komentářem. Všechna cvičení jsou průběžně číslovaná, takže autorka může odkazovat ještě na další cvičení nebo upozorňovat, která cvičení jsou vhodná např. pro předškolní nebo školní věk, která vyžadují čtenářkou dovednost apod. Jak celkový počet cvičení (416), tak jejich náměty a zpracování ukazují, že autorčiny přístupy jsou promyšlené a respektují všechny zásady reedukace sluchu, které předtím uvedla. Publikace má 20 stránek obrazových příloh jako ukázek k některým typům cvičení a dalších 50 stránek ukázek textového materiálu. Jak autorka sama uvádí, mnohá z těchto cvičení mohou být využita i při sluchové výchově předškolních dětí a výchově fonematického sluchu a dále při průpravných cvičeních u dětí s vadnou výslovností i v počátečním čtení. Metodika tedy přináší některé náměty také pro ty logopedy, kteří nepracují s dětmi s kochleárními implantáty. Autorce se podařilo velmi přehledným výkladem podat hutnou informaci o důležité, aktuální a rychle se rozvíjející oblasti logopedické práce u dětí s implantáty. Je potěšitelné, že již nyní je dostupná hodnotná moderní příručka, vycházející z vlastní práce a zkušenosti autorky.

N. Janotová





 
      Slovní patlavost.

     Jak uvádí autor na obálce, publikace je určena rodičům, učitelkám MtŠ, učitelům ZŠ a SpŠ, speciálním pedagogům, logopedům, psychologům a případným jiným zájemcům. Příručka má napomáhat při terapii prvního stadia slovní patlavosti u dětí 3-5letých, druhého stadia slovní patlavosti u dětí nad 5 let a při úpravě dysortografickým obtíží u dětí. Dovolím si uvést několik osobních poznámek k výše jmenované práci. Autor chválí za včasné odhalení narušeného vývoje řeči pediatry, kteří zjistí závažnost poruchy řeči, přesněji diagnostikují a doporučí dítě do péče logopeda. Chválí vyšší odbornost učitelek MtŠ, které podněcují rodiče k vyhledání odborné péče. Logoped, který usuzuje na závažnou poruchu řeči a vyžaduje v tomto případě nezbytná vyšetření jiných apecialistů (příkl. z oboru neurologie, ORL, foniatrie, nebo psychologie - pozn.aut.), aby skutečně nic nezanedbal, je však kategorizován jako neschopný odborník, protože nerozhodne o stanovení diagnozy sám (str. 9). Na str. 30 v publikaci je sice od logopeda vyžadována kvalitní a komplexní diagnostika, ovšem pouze na základě orientačních vyšetření. Na str. 14 podává autor podrobnější charakteristiku jednotlivých druhů vadné výslovnosti. Na tomto místě je řazena výslovnost velárního R k vizuálně neestetické výslovnosti. Zrovna tento příměr by spadal do skupiny označené zde jako akusticky odlišné výslovnosti. V celkové organizaci publikace mohla být snad nejdříve v samostatné kapitole vysvětlena vývojová dysfázie a teprve v kapitolách navazujících provedena diferenciální diagnostika k mentální retardaci, sluchovému postižení, dysartrii, mutismu, infantilní afázii. V druhé části knihy autor předkládá soubor cvičných slov doplněný obrázky. Nutno podotknout, že některé z ilustrací jsou, podle slov autora, vskutku realistické. U některých zobrazení mohou dysfatické děti se svou chudší slovní zásobou a menší výbavností zaměňovat požadovaná slova výrazy, které znají a nebude to rušit strukturu, do které byla slova zařezena (př. uvedené slovo dává může být podle ilustrace nazváno nese, dukáty - peníze, chová - sedí,..). V další skupině obrázků nastane posun v počtu slabik či jejich druhu (př. jáma - bude nazvána důlkem, ohon - copem, culíkem, zavařeniny - kompoty aj.). Několik obrázků shledávám zavádějícími (př. stejného námětu je použito pro vyjádření slova sněhulák a zároveň taje, sněženka v knize připomíná více bleduli, vyjádření "kvíteček na kávě" může působit odtažitě od reality). Celkově je publikace na trhu odborné logopedické literatury jistě přínosem k získání všeobecného povědomí o vývojové dysfázii a v logopedické praxi bude dobře využita coby přehledně zpracovaný praktický materiál.

Mgr. Mihaela Voldřichová






 
      Pro hbité jazýčky, pro bystré hlavičky.

     Název knížky na první pohled napovídá, že by se mohlo jednat o knížku pro rodiče, podobně jako Brousky na jazýčky či různé Školy řeči. Jde ale o metodickou příručku, určenou především pro kolektivní logopedickou péči. Je mi vždycky líto, když nemohu pochválit text, který dal autorkám určitě spoustu práce a jejichž úmyslem bylo dát k dispozici své jistě nemalé zkušenosti. Úvod je snad nejproblematičtější částí knihy. Nedostatky ve stylistice (např. "dovolte nám seznámit Vás" je germanismus , "obě učitelky jsme logopedické asitentky" a pod.) jsou sice méně nápadné než gramatické chyby ("děti z čáslavska") , ale stejně jako ostatní chyby a překlepy v textu mohly být snadno odstraněny při redakční přípravě textu. Nedostatky v terminologii už jsou ale plně věcí autorů. Připomínky nejpodstatnější se ale týkají metodiky. Jde především o roční plán práce, kdy na každý měsíc je stanovena "fixace" určitých hlásek. Přitom se kolektivní péče se týká všech dětí ve skupině , tj. 25 dětí ve věku od 3 do 7 let. Toto schéma vzniklo zřejmě podle použitého materiálu , ze kterého autorky čerpaly. Vlastní text je pak věnovám už pouze hlásce R, jejíž nácvik je obvykle dlouhodobý a autorky postrádaly v literatuře dostatek námětů. Jako dobrý nápad lze hodnotit rozdělení materiálu na tématické celky, např. zahrada, dopravní prostředky, pohádky a hračky a další. Nese to v sobě ale značná rizika. Všechny oddíly mají totiž stejnou strukturu od dechových cvičení přes nácvik postavení mluvidel , nácvik slov, vět až po říkanky, cvičení fonematického sluchu a pohybové hry. Celek budí dojem , že se jedná o jednu samostatnou , ucelenou lekci, přestože se jistě používají jen její části a doufám , že ne pro všechny děti ve skupině stejně. V zájmu objektivity je tedy nutno posuzovat každou část zvlášť . Sady slov: Ať jsem se snažila sebevíc , nepodařilo se mi najít jakékoli pravidlo v řazení slov určených k nácviku hlásky " ve všech polohách". Ani hledisko vývojové , ani řazení podle obtížnosti nebo obvyklé úspěšnosti, ani podle okrsků, ani vyčlenění hlásek , které řadě dětí jistě dělají potíže ( menší děti ve skupině ). Řazení témat: Některá témata umožňují využití řady přírodních zvuků -dopravní prostředky , ptáci, hudební nástroje. Ani v jednom případě nejsou tato témata na počátku nácviku, jak by metodika vyžadovala. Básničky: často obsahují hlásky , které by se vyskytnout v textu, určeném k nácviku hlásky R, vůbec neměly . A jen velmi málo básniček obsahuje skupiny , které jsou pro nácvik R nadějnější a zní za použití substituční hlásky D nenápadně. Fonematický sluch: Jako klad této knížky lze bezesporu hodnotit množství dvojic slov na procvičení fonematického sluchu. Hádanky: Třetí část knížky tvoří hádanky , označené jako logopedické. Tříděné jsou podle hlásky, která se vyskytuje v odpovědi na hádanku. Vzhledem k časové náročnosti ( je nutno ji přečíst, vysvětlit, znova přednést a děti odpoví pouze jedním slovem), mi jejich logopedická účinnost připadá sporná. Mohou ale sloužit občas ke zpestření a k rozvoji slovní zásoby či představivosti. Velmi pravděpodobnou příčinu zmíněných menších i závažnějších nedostatků jsem našla na samém konci, v seznamu použité literatury. Vedle spousty velmi dobrých i značně sporných titulů metodických tam není uvedena ani jediná knížka odborná, zabývající se vývojem dětské řeči, teorií oboru a tím i komplexním pohledem na logopedickou reedukaci. Dobrá snaha a určitě spousta času , vložená do zpracování textu, vyústila tentokrát bohužel v metodicky poněkud diskutabilní výsledek. Knížku lze ale přesto využít právě jako zdroj námětů, jako nabídku materiálů.

PaedDr. Dana Kutálková






 
      Brzy půjdu do školy .
 
     Nová publikace je obdobného rodu jako knihy Těšíme se do školy, 5x Filip, Hry z kouzelného klobouku, Než půjdeš do školy 1,2. aj. Většina těchto knih je už téměř nedostupná, proto jsem s nadšením otevřela tuto knihu a její obsah nezklamal. Je to publikace určená rodičům, prarodičům, pedagogům. Na zadní straně přebalu autoři doporučují, jak s knihou pracovat, je tu několik cenných rad, aby práce s knihou nebyla nepříjemným učením, ale hrou, aby všichni zúčastnění měli z činnosti radost. Kniha je určena pro děti od 4 let do nástupu do školy. Skládá se z 64 pracovních listů, na každém z nich je několik úkolů. Na bílem pruhu každé stránky je text určený pro děti. Pod ním jsou kurzívou další pokyny pro rodiče, návody na hry a případné další rozvíjení dovednosti. Velkým kladem návodů je jejich přesnost a stručnost. Obrázková část stránky se díky perforaci dá dobře oddělit. Pro větší přehlednost jsou na každé stránce symboly, které označují, co se procvičuje. Zvlášť těžké úkoly jsou označené tečkou. Hravou formou se rozvíjejí řečové dovednosti, motorické dovednosti (stříhání, kreslení), matematické představy, logické úvahy, prostorová orientace, orientace v ploše, pravolevá orientace, paměť, společenské a sociální vnímání, smyslové vnímání, druhá polovina je kniha je věnovaná přípravě na čtení. I když symbol rozvoje řeči není u všech úkolů, řeč se rozví téměř u všech. U mnoha úkolů se setkáme s novými nápady. Podstatnou složkou jsou barevné ilustrace a grafické řešení G.Filcíka. Kdo zná jeho obrázky z jiných knížek nebo učebnic, ví na co se může těšit: kromě samozřejmé čitelnosti nepostrádají typický smysl pro humor, který čerpá z běžných životních situací a předpokládám, že se bubou bavit nejen děti, ale i jejich rodiče. Kniha je podstatným přínosem nejen pro samé děti, ale také pro rodiče, kteří si ne vždy ví rady, jak dítě zabavit a jak účelně rozvíjet dovednosti svých předškoláků. Myslím si, že bude také přínosem pro začínající logopedky, které může inspirovat, jak rozvíjet obsahovou stránku řeči hrovou a nenásilnou formou. Publikaci si můžete objednat na adrese: SPN-pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Ostrovní 30, P.O.Box 123, 111 21 Praha 1, tel./fax: 224 237 269, http://www.spn.cz. Lze zakoupit v knihkupectví Fortuna , Ostrovní 30, Praha 1.

Mgr. Daniela Palodová






 
      Šimonovy pracovní listy 10, rozvoj obratnosti mluvidel a nácvik dýchání .

     Název jednoznačně napovídá k čemu pracovní listy slouží, kromě rozvoje obratnosti mluvidel se současně rozvíjí jemná motorika, nepřímo se rozvíjí nápoboba zvuků a užívání měkkých hlasových začátků, dále také i slovní zásoba (pojmenování ne příliš známých zvířat). Autorka ve svém úvodu zdůrazňuje, že všechny rozvíjené dovednosti jsou součástí logopedické prevence. Publikace je rozdělena do 2 částí: prvních 22 pracovních listů je věnována gymnastice mluvidel, dalších 10 nácviku správného dýchání. Každý pracovní list je z jedné strany potištěn motivačním obrázkem, (jde převážně o obrázky zvířat) a na druhé straně listu je sdělen účel cvičení (př. rozvoj pohyblivosti jazyka), pomůcky, motivační text a postup s metodickými poznámkami. Část věnovaná gymnastice mluvidel je dobře metodicky zpracovaná a až na jeden cvik (str.14 "Tajemství"-děti vtahují rty dovnitř a usmívají s e) dobře proveditelná. Na str.21 "Křeček" je podle mého nesprávná terminologie:... "Procvičujeme pohyblivost spodní čelisti-předsazení horní čelisti. " přitom podle popisu jde spíše o cenění horních zubů. Část věnovaná nácviku dýchání podle mého postrádá přesnější metodický popis. Ve cvicích bez účasti hlasu není upřesněno, zda je výdech nosem nebo ústy. Přinejmenším diskutabilní je také formulace .. "při nádechu se ramínka zatahují dozadu, při výdechu povolí. " list 23, tato instukce se opakuje i na dalších listech a není metodicky správná . Na listě 27 se procvičuje rychlý nádech a výdech, ale už není upřesněno, zda se dýchá nosem, pusou, a protože jako motivace jsou uvedeni "udýchaní psi" , mohlo by to vést k nápobě opravdových psů tj. dýchání pouze ústy. Obrázky jsou černobílé a většina je určena k vymalování. Další z řady Šimonových pracovních listů obohatí knihovny mateřských škol a budou přínosným pomocníkem pro méně zkušené učitelky především v části věnované rozvoji obratnosti mluvidel. Část věnovaná správnému dýchání by po nutných korekcích viz. výše uvedené námitky, splnila autorkou sledovaný cíl.

Mgr. Daniela Palodová






 
      Někdy koktám.

     Příručka je napsána pro děti ve věku 7 - 12 let, které mají potíže se svou vadou řeči.
     Autorka velmi empaticky promlouvá k dětským čtenářům (může být dobře aplikováno i na dospělé balbutiky). Otevřeně popisuje různé situace, ve kterých děti často zadrhávají, jak se při tom cítí a jak mluva v takovém případě vypadá. Mnoho dětí se může s uvedenými stavy ztotožnit. Opakovaně je apelováno na to, aby se děti naučily navzdory svým řečovým potížím najít v sobě své přednosti. Zdůrazňuje a učí děti najít oblast, ve které mohou uspět (kapitola Máte svou cenu!).
     V kapitolách Slovo sourozencům, Slovo tatínkům a maminkám, Slovo tetám a strýčkům, Slovo babičkám a dědečkům se autorka formou dopisu obrací i na ostatní rodinné příslušníky a mimo jiné opakovaně upozorňuje na to, že čím více se děti snaží nekoktat, tím hůře mluva vypadá. V kapitole Slovo učitelům je naznačeno řešení přístupu k dětem s koktavostí ve školním a třídním prostředí. V kapitole Kdo vám může pomoci jsou laici informováni o úkolech logopeda a logopedické péče.
     Následující věty ze "Závěrečného poselství" stručně vystihují obsah sdělení brožury, která logopedům pomůže ne na poli reedukace koktavosti, ale po stránce podpory samotných balbutiků i jeho bezprosttředního okolí: "Koktavost není žádná legrace! Je důležité, abyste věděli, že v tom nejste sami. Existují lidé, kteří vám rozumějí a jsou ochotní vám pomoci. Je také důležité, abyste věděli, že nemáte sami sebe obviňovat."

Mgr.Michaela Voldřichová





 
      Diagnostika předškoláka - správný vývoj řeči dítěte

     Publikace je určena rodičům a pedagogům jako teoretické i praktické východisko, jak posuzovat úroveň řeči dítěte , dále jak hodnotit vývoj dovedností, které vývoj řeči ovlivňují.
     Kniha je rozdělena do dvou částí-teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje informace, jak probíhá vývoj dítěte v předškolním věku, dále je stručně popsán vývoj tělesný, vývoj poznávacích procesů, školní zralost, vývoj dětské řeči. Následují stručné rady, jak ovlivňovat správný vývoj řeči dítěte. Obdobně jako při popisu vývoje řeči se rady týkají období od narození po vstup do školy. Podrobně je charakterizován vždy úsek jednoho až jednoho a půl roku.
     V další kapitole jsou uvedeny nejvíce frekventované poruchy řeči. Autorky připomínají, v jakém resortu lze najít logopedická pracoviště.
     Druhá - praktická část knihy je zaměřena na metodiku. Dává návod, jak zjistit aktuální stav vývoje řeči a stav vývoje dovedností, které s vývojem řeči souvisí. Začíná pokyny pro práci s publikací. Přehledné je barevné odlišení barevné odlišení částí každé kapitoly. Úkoly, které má dítě splnit jsou vytištěny červeně, jejich hodnocení modře a další náměty na rozvoj jednotlivých dovedností jsou zelené.Součástí většiny kapitol je obrázkový materiál. Zjišťuje se: úroveň artikulace, motorických dovedností, sluchové paměti, zrakového vnímání, zrakové paměti, rozumových schopností, slovní zásoby, porozumění řeči, sluchového vnímání a fonematického sluchu, rytmického cítění. Dále analýza slov, gramatická rovina jazyka, jazykový cit, souvislé vyjadřování, vlastní projev dítěte. Je tu také popis orientačního vyšetření sluchu.
     Velkým kladem knihy je, že se snaží o komplexní diagnostiku vývoje dítěte v předškolním věku a klade důraz na souvislosti mezi vývojem řeči a celkovým vývojem dítěte. Autorky zvolily takovou formu , aby s knihou mohli pracovat i rodiče a pedagogové bez speciálního vzdělání. Přesto je v teoretické části několik nejasností a nepřesností, které by neodborníka mohli vést k nesprávnému postupu. Na str.6 v kapitole‘‘ Jak ovlivňovat správný vývoj řeči‘‘ , je ve věku kolem 1 roku, doporučeno stále více využívat knihy, leporela. Ale jen malé procento dětí má v tomto věku o knihy zájem. Pro jasnost doporučení by mělo být zdůrazněno, knihy dítěti nabízíme, využijeme zájmu o ně, ale nenutíme.
     Ve věku třech let se doporučuje‘‘ taktní opravování, pokud dítě v řeči neužívá správné gramatické tvary‘‘, ale už není doplněno, jak by ‚ taktní opravování mělo vypadat.
     V dalších odstavcích se pokusím poukázat na kritické momenty , které se objevují v praktické části.
     Ke zjištění správné artikulace slouží obrázky k hláskám, ke každé hlásce jsou 3 obrázky . Dle mého je tu mnoho onomatopoických výrazů, např.: hláska M-mé,F-fů, K-koko,G-gaga, L-lalala, které by se bez problémů daly nahradit slovem. Pokud jde o výběr zvuků, měly by se vybírat takové, jaké se jednoznačně používají –kráva ne ve všech krajích dělá mú.
     Kapitola o rozvoji slovní zásoby je zaměřena na rozvoj slovní zásoby podstatných jmen, není tu poznámka o rozšiřování slovní zásoby jiných slovních druhů. Rozhodně by tu by tu měla být zmíněna slovesa a přídavná jména s odkazem na další kapitoly, ve kterých se tyto slovní druhy rozvíjí, i když ne přímo.
     Motorické schopnosti - do tohoto oddílu je zahrnuta hrubá, jemná motorika, mluvidla, mimika , dýchání. Uvedená diagnostika je pouze orientační, proto je zbytečné v hodnocení uvádět nesprávně volený odborný termín “dítě je amimické“.
     Sluchové vnímání a fonematický sluch obsahují úkoly na rozlišování okolních zvuků, rozlišování slov, která se liší znělostí, délkou samohlásek aj.. V hodnocení je poznámka, „nesplní-li dítě zadané úkoly, nemusí se jít o poruchu fonematického sluchu. Může se jednat o chudou slovní zásobu nebo sluchovou vadu.“ Měla by zde být zmínka i o nezralosti sluchového rozlišování a krátké době koncentrace pozornosti, která má dost podstatný vliv na výsledek .
     Nejvíce problematická je kapitola, která se zabývá analýzou slov. V úvodu se sděluje, že dítě před vstupem do školy by mělo umět určit hlásku na začátku slova, mělo by umět rozložit slovo na slabiky a posléze i na hlásky. Ze slabik by mělo umět složit slovo.
     Není tady ale popsáno, co se dětem obvykle daří dříve, co později. Řazení jednotlivých zkoušek pak nepřímo určuje, v jakém pořadí by mělo dítě jednotlivé dovednosti ovládat:
- slabikování slov
- hláskování slov-rodič slova hláskuje, dítě má poznat slovo a ukázat na obrázek / sova , vodník, domeček/.
- rozlišení první a poslední slabiky ve slově
- rozlišení první hlásky ve slově.
- rozlišení poslední hlásky ve slově, zde je poznámka, že úkol je pouze pro vyspělé děti, které zvládly předchozí úkoly.
     Na základě mých zkušeností teoretických a hlavně praktických si dokážu představit, jak nepříjemné okamžiky by dítěti připravil rodič, kdyby postupoval v uvedeném pořadí. Analyticko-syntetická cvičení by měla být až poslední a to ještě s upozorněním, že toto zvládne jen malá část dětí. Dále by také při určování první hlásky mělo být odlišeno, zda se jedná o samohlásku a souhlásku. Obdobně při rozlišování poslední hlásky je snadnější souhláska než samohláska.
     V žádné z kapitol se autorky nezmiňují o vlivu krátkodobé pozornosti, mělo by být zdůrazněno, jak neklid dítěte a jeho neschopnost se soustředit mohou negativně ovlivnit výsledky jednotlivých dovedností. Byl by pak vhodný odkaz na vhodnost odborného vyšetření psychologického a logopedického.
     Kniha je obsáhlá a měla by být pomocníkem rodičům i pedagogům a ve většině kapitol určitě bude. Výše uvedené nedostatky mohou být předmětem odborné diskuse a možná také výzvou k vypracování jednotných diagnostických kriterií v oboru logopedie.

Mgr. Daniela Palodová







 
      Logo Loto

     Výborný nápad využít oblíbené dětské hry LOTO a přiřazovat ne stejné obrázky, ale kromě zrakové diferenciace a prostorové orientace dítěte zapojit ještě jeho logické myšlení. Odtud už je to jen krůček k nepřeberným možnostem využít pomůcku i jinými směry, např. k tvoření vět, vyprávění krátkých příběhů. Nabízená slovíčka budou nejen výslovnostně procvičena, ale velkou roli hraje i následná kontrola správného složení LOTA, kdy se na rubové straně objeví obrázek a dítěti jistě zazáří očka, protože si vlastně po celou dobu „usilovné práce“ skládalo „puzzle“!
     V nabízených slovech se procvičované hlásky (C-S-Z,Č-Š-Ž,L,R,Ř) vyskytují ve všech důležitých pozicích – na začátku, na konci i uprostřed slova.

Mgr.Michaela Voldřichová







 
      Řetízky aneb slovní fotbal v obrázcích

     Pomůcka velmi dobře využitelná v počátcích nácviku fonematického sluchu a sluchové analýzy a syntézy. Po „zaběhnutí se“ na názorných obrázcích dítě může plynně a bez obtíží přejít do roviny pouze poslechové.
     Pomůcka je koncipována jako hra, která v předškolním věku bude probíhat bez počítání bodů, pro děti školní bude lákadlem jejich schopnost počítat a tedy udělovat kladné i trestné body.
     Slova zobrazená na kartičkách jsou slova běžné mluvy, všem dětem dobře známá a blízká.

Mgr.Michaela Voldřichová








 
      Logo Kvarteto

     Kartičky na principu známé karetní hry, opět se nabízí široká škála využití.Jednotlivé čtveřice jsou nejen barevně rozlišené, ale i tematicky sjednocené a ponoukají děti i k logickému přemýšlení,např. o tom, které slovo nadřazené může být všem obrázkům společné a zaměřují se tedy i na rozvíjení vyjadřovacích schopností.
     Jednotlivá kvarteta jsou určena na procvičení a fixaci všech obtížných hlásek (R,Ř – již vyšlo, ostatní jsou v tisku).

Mgr.Michaela Voldřichová







 
      Zvuky kolem nás

     Autorem audiokazety se zvuky je p.Mgr.Jiří Jedlička, který ji vytvořil v době studia (1998) na katedře Designu VŠ uměleckoprůmyslové ve Zlíně. Nahrávka vznikla ve spolupráci se SPC pro nevidomé a slabozraké Litovel, Zlín, Brno a Českým rozhlasem v Praze za zvukové spolupráce p.Jiřího Litoše.
     Původně byla určena pro práci s nevidomými dětmi.
     V roce 2001 byla tato kazeta jednou z podnětných součástí diplomové práce („Zvuková pomůcka v logopedii“ – vedoucí dr.Eva Stryková) studentky logopedie na katedře SPP PdF UP Olomouc Gabriely Solné, která ji využila při práci s dětmi předškolního věku v oblasti rozvoje fonematického sluchu a současně jako pomůcku stimulující poznávání.
     Na kazetě je 8 okruhů: I.V přírodě, II.Jak se kdo ozývá, III.V ZOO, IV.Kde to jsme, V.Na dvoře, VI.Hudební nástroje, VII:Co to jede, VIII.Stroje a nástroje.
     Každý okruh je motivačně uveden. Následující zvuky mají vlastní pořadová čísla (v každém okruhu cca 20 zvuků ), shodná s čísly a pojmenováním zvuku v přiloženém seznamu. Seznam je součástí obalu audiokazety. Dostatečný časový odstup mezi zvuky umožňuje dobrou manipulaci s kazetou.
     Kazeta je vítanou flexibilní pomůckou pro každodenní práci v oblasti logopedie. Její užívání inspiruje k volbě zajímavých individuálních i skupinových přístupů v logopedické intervenci u dětí i dospělých.

dr.Eva Stryková











 
      Jak se žije dětem s postižením


     - slovo odborníka PaedDr. Karly Svobodové


      - recenze v časopise Speciální pedagogika č.4/2003 od Petry Bímové za studentky 2.ročníku ČNES FF UK


      - reakce na recenzi PaedDr. Danou Kutálkovou

     Ve 4.čísle Speciální pedagogiky (2003) vyšla recenze P. Bímové na knížku dr. Chvátalové Jak se žije dětem s postižením. Zajímala mě, protože jsem k této knížce psala předmluvu, takže text i autorku, které se recenze dotýká, dobře znám.
Čtenáři, který problematiku sluchově postižených ani zmíněnou knížku nezná, může recenze připadat věcná a svižně napsaná, možná jen trochu autoritativní. Ovšem jen na první pohled. Při pečlivějším rozboru totiž „člověku orientujícímu se v problematice sluchově postižených při některých formulacích zatrne“, abych použila autorčinu formulaci z recenze.

     Autorka je jakousi mluvčí studentek druhého ročníku ČNES FF UK. Ve druhém ročníku je každý teprve na samém prahu své profesionální dráhy, proto přirozeně nemůže mít ještě komplexní pohled na celou problematiku svého oboru, natož jiných, s oborem souvisejících. Jak se v článku uvádí, cílem jejich studia je lingvistika českého znakového jazyka , ne zkoumání jeho úlohy v rozvoji řeči. Troufám si proto tvrdit, že studentky nemají dosud žádné nebo jen výukou zprostředkované a zlomkovité znalosti z logopedie a surdopedie, kterým se recenzovaný text věnuje. Přesto se vší suverenitou mládí vyslovují o tomto pojetí péče o sluchově postižené autoritativní soudy.

     Hlavním posláním knížky je předání autentických pocitů rodičů i jejich postižených dětí, jejich zkušeností dobrých i špatných. Záměrem dr. K. Svobodové , autorky odborného doslovu k části, věnované sluchovým vadám, tedy nebylo „podat ucelený a stručný přehled o typech sluchových vad…“ , jak se uvádí v textu , ale reagovat jen na hlavní, subjektivně podaný text rozhovoru, a stručně zobecnit, případně doplnit příslušnou problematiku. Což je samozřejmě podstatný rozdíl.
     Mírně jedovatou poznámku , že dr. Svobodová „ čerpala především z vlastních zkušeností, o použití odborné literatury se lze pouze dohadovat“, lze omluvit snad jen nezkušeností a nedostatkem znalostí. Literatura není uvedena ani v jiných kapitolách. O celkové koncepci knížky nerozhoduje ten, kdo se na textu podílí, ale hlavní autorka. A ta nezamýšlela předložit odbornou studii, ale kvalitně založenou publikaci pro nejširší veřejnost, což se podle mého názoru podařilo.
     A studentům by více slušelo zamyslet se nad tím, proč jsou názory zkušeného, odborníky uznávaného a rodiči sluchově postižených dětí vyhledávaného odborníka jiné než ty , které se během studia dozvídají. Jejich konstatování, že „pro nás, zastávající názor odlišný“ nejsou uvedené informace akceptovatelné, dovedu pochopit, ale rozhodně ne přijmout.
     Nevím, kdo studentkám zprostředkoval informaci, že autorka „vycházela z dříve hojně užívaného a podporovaného přístupu ke sluchovému postižení, tj. medicínského, který staví sluchově postižené do pozice defektu, který je nutno léčit, tedy nějak napravit“. Česká logopedická škola, jak ji koncipoval profesor MUDr PhDr M. Sovák DrSc, byla od samého začátku svébytnou speciálně pedagogickou disciplinou. V rámci týmu ale samozřejmě spolupracuje s řadou dalších oborů včetně medicíny. Nelze se bez ní obejít - sluchovou poruchu samu nelze většinou vyléčit, ale pomocí medicíny lze výrazně zlepšit kvalitu života sluchově postižených. Např. použití sluchadel snad nikdo zpochybňovat nebude a zájem např. o kochleární implantát je veliký - bohužel ne všichni zájemci jsou z různých důvodů vhodnými kandidáty operace. Zdaleka ne všichni lidé se sluchovou poruchou totiž chtějí být příslušníky „jazykové a kulturní menšiny“ neslyšících, kterou autorka píše s velkým N.
     Studentky si zřejmě neuvědomily, že jejich profesní zájem směřuje jen k malé skupině sluchově postižených, kteří komunikaci znakováním přijali a vyhovuje jim. Mohla bych totiž uvést celou řadu dětí i dnes už dospělých lidí, kteří ke komunikaci používají orální řeč, plně se integrovali do slyšící společnosti a jsou ve svých často velmi nevšedních povoláních úspěšní. Současné snahy o vytvoření dojmu , že sluchově postižený = znakující hodnotí spíš negativně. Proto je opravdu hlavním cílem logopedie a surdopedie „ pokud možno integrovat sluchově postižené do slyšící populace.“

     Celkové konfrontační ladění recenze jsem pochopila teprve v samém závěru textu, kde studentky „zájemcům o komplexní a snadno srozumitelné informace“ ( v tomto případě ovšem čtenářům odborného časopisu) doporučují pouze knihu doc.ing. Hrubého CSc, jehož postoje k logopedické a surdopedické péči o sluchově postižené nebyly formovány profesí, ale především osobní a rodinnou zkušeností.
     Je potřebné, aby znakový jazyk i znakovaná čeština byly předmětem zájmu i odborného zkoumání. Je ale třeba respektovat, že jde pouze o jednu z několika možností, jak umožnit rozvoj komunikace u sluchově postižených.
     Je dobře, že autorka této recenze publikuje – a nutno říci, že po formální stránce dobře. Má i právo upozornit na některé terminologické odlišnosti nebo nesrovnalosti a věcně vysvětlit své pojetí. Měla by si ale udržet objektivní pohled na problém a přiznat i jiným právo na názor. Až bude jednou používat vlastní hlavu a zkušenosti (nejen to, co se jí a jejím kolegyním zřejmě předkládá), zjistí, že sluchově postiženým nepomůže militantní prosazování nějakého trendu, občas motivované nejen názorem, ale i vlastními ambicemi a zájmy. Zlepšení péče mohou přinést jen vzájemné kontakty a výměna zkušeností odborníků různých profesí či profesního zaměření, tolerance a korektnost. Až tohle pochopí, bude z ní i dobrá autorka odborných článků.



     PaedDr. Dana Kutálková
          klinický logoped
dětské odd. Nemocnice Na Homolce
     mluvčí AKL ČR a LS MS







 
      Hádanky pro předčkoláky od 5-6 let

Tuto knihu mi přinesla k nahlédnutí lehce zaskočená maminka velmi šikovného předškoláka, který po náhodném výběru několika testovacích úloh značně selhával.
Publikace má na přebalu uvedeno, že se jedná o „ Nejkompletnější sborník testovacích úloh pro předškoláky, který připravili profesionální pedagogičtí pracovníci a psychologové.“ Zajímalo mě kteří, protože při podrobnějším studiu jednotlivých oddílů mi přišlo, že některé testovací úlohy sestavili pro zdatné školáky. Jména autorů se nedozvíme, jedná se o překlad z ruského vydání. Možná to je kamenem úrazu. Krom toho, že jde v některých pojmech o nešťastný doslovný překlad ( např. se tu operuje s termínem drobná motorika, v českých krajích užíváme jemná motorika ), možná jsou také ruské 5-6 leté děti v lecčem daleko vyspělejší.
Při úkolu testujícím optickou paměť si má dítě např. zapamatovat 12 písmen v okénkách a po zakrytí vzoru je zapsat do tabulky. V oddíle, který je nazván Základy čtení a psaní, se již ale předpokládá, že dítě umí číst a psát. Má např. za úkol vepsat do „chlívečků“ slova brouk, deštník, hvězda, klíč, balónek atd. Jinde se už počítá také se čtením ba i psaním malých tiskacích písmen! V subtestech zaměřených na znalost okolního světa je např. otázka: „Jaká znáš masožravá a býložravá zvířata?“ nebo: „Jak se nazývá satelit ( průvodce ) Země?“ Pochybuji, že předškolní dítě má ve svém slovníku pojmy býložravý a satelit, tj. že jim rozumí. V zadání samozřejmě není uvedena možnost vysvětlení. V úkolech z matematiky se po předškolákovi vyžaduje zápis slovní úlohy ve tvaru rovnice a řešení rovnic. Úplně postrádám úkoly testující úroveň sluchové percepce – tak důležité právě pro pozdější čtení a psaní.
Nicméně v knize lze objevit i celou řadu pěkných, zajímavých a neotřelých nápadů pro práci s předškolákem. Určitě by bylo užitečnější knihu pojmout právě jako nápady na rozvíjení, než jako soubor testů. V rukou úzkostnějších rodičů by takové testování mohlo udělat víc škody, než užitku. Vždyť jak obrovský je rozdíl mezi dítětem, kterému je čerstvě 5 let a dítětem, kterému je téměř 7, ale je ještě šestileté …
Závěrem mohu říci, že pokud rodiče odhlédnou od testování, resp. nebudou jím stresovat ani sebe, ani dítě, lze knihu po rozumné filtraci využít jako soubor nápadů pro rozvíjení dítěte předškolního věku.

Mgr. Lenka Marčíková







 
      Activity pro děti, Piatnik

Jak uvádějí sami autoři, je tato hra kombinací tvořivosti a výrazových možností. Výrazovými prostředky, které jsou touto hrou bohatě podporovány a rozvíjeny, jsou kreslení, neverbální komunikace a pantomima a především řeč. Autoři uvádějí, že hra je určena třem a více hráčům, dá se velmi dobře hrát i ve dvou.
Princip hry spočívá v tom, že si jednotlivci nebo předem zvolené týmy vylosují kartičku s obrázkem, který ostatním neukáží. Na obrázku jsou znázorněny předměty, povolání, slovesa, barvy, geometrické tvary, roční období, sváteční události, charakterové vlastnosti. Hráč se sám rozhodne, zda ostatní musí obsah kartičky uhodnout na základě opisu (vysvětlení bez použití znázorněného slova) , pantomimy nebo kresby (bez slovního doprovodu). Pokud protivník či spoluhráč uhodne, posouvá se na herním plánu vpřed. Vyhrává samozřejmě ten, kdo se v cíli ocitne první. Velikým přínosem hry je zjištění a rozvíjení aktivní slovní zásoby a dorozumívacích dovedností dětí, velkou měrou je podporována a procvičována i grafomotorika. Hra značně rozvíjí abstraktní myšlení a představivost dětí.

Pro starší děti od 8 let, dospívající a dospělé je určena hra ACTIVITY JUNIOR.
Princip hry je obdobný, jen ztížen tím, že na každé kartičce je napsáno, co konkrétně má hráč opisem vysvětlit, pantomimou předvádět nebo namalovat. Navíc je doba provádění úkolu časově omezena. Kdo uhodl, opět postupuje po herním plánu k cíli.


Mgr. Michaela Voldřichová







 
      Výuková hra od Firmy Piatnik z edice Na návštěvu s dárkem
 
Obsahuje 2x24 karet, návod
Na každé kartičce jsou namalovány 4 obrázky: dům, strom, chlapec a pes. Pouze dvě karty mají vždy naprosto stejné pořadí obrázků. Již předškolní dítě může preventivně procvičovat oční pohyby důležité pro čtení a psaní, je nutné rozpoznat přesné pořadí obrázků. Využití najde hra jistě i v procesu práce s dětmi s poruchami učení.
Hrací návod obsahuje 10 různých variant využití karet s různými stupni obtížnosti (např. možno hrát jako pexeso, vyhledávat stejné obrázky, domino, velmi dobře se procvičuje sluchová paměť atd.)
Veselé barevné obrázky se dětem při hře velmi líbí. Hry jsou využitelné i pro různý počet hráčů.
Hra VARIO se v logopedické praxi velmi dobře uplatní především při nácviku :
-koncentrace pozornosti
- prostorové orientace
- zrakového vnímání
- zrakové paměti
- sluchové paměti.
Hru velmi doporučuji pro práci s dětmi v předškolním a mladším školním věku.

Mgr. Michaela Voldřichová







 
      Přehled české výslovnosti - logopedická a ortoepická cvičení pro dospělé
 
V současné době stále více logopedů pracuje s dospělými klienty, kteří potřebují kvůli své profesi zlepšit hlasový projev. Zatím však neexistují téměř žádné materiály a texty k procvičování, které by byly přiměřené pro tuto věkovou skupinu. Záměrem rozsáhlé publikace, která je koncipována jako průvodce úskalím české výslovnosti, je pomoci všem, kteří se ve své profesi zabývají mluvenou podobou češtiny, nebo cizincům, kteří se učí česky. Kniha poskytuje materiál k procvičení artikulační obratnosti a zafixování správného tvoření problematických českých hlásek ve všech možných pozicích ve slovech, slovních spojeních a větách. Komplexně a přehledně (abecedně) jsou rozpracována pravidla spisovné výslovnosti, tj. pravidla ortoepie, platná pro jednotlivé hlásky. Poslední část přináší souhrnná cvičení různého charakteru. Knihu provází úsměvné a k tématu se vztahující kresby K. Benetky. Publikace je určena logopedům, mohou ji využít také hlasoví poradci, cizinci mluvící česky, redaktoři a moderátoři sdělovacích prostředků.
váz., 912 s., 1150 Kč
Možno získat na: http://obchod.portal.cz/produkt/prehled-ceske-vyslovnosti/








      Hádanky dráčka Fráčka - výukové hry od firmy Granna
 
Vyšla nová výuková hra, která najde v logopedické praxi široké uplatnění.
Pravidla hry jsou obdobná, jako první díl.Na 90 kartičkách najdou děti veselé veršované hádanky. Odpovědi ve formě obrázků jsou vždy na zadní straně kartičky.
Hru je možno v logopedii využít nejen pro motivaci dětí, ale především k rozšiřování slovní zásoby, rozvíjení jazykového citu, sluchové pozornosti, sluchové paměti a fixaci správné výslovnosti již vyvozených hlásek..Zatímco první díl je možno využít při práci s dětmi v předškolním i mladším školním věku, slovní zásoba dílu druhého je mírně obtížnější a hodí se více pro školáky.







M. Rettigové 4
Praha 1, 110 00

lsms@ora.cz

mmmmmmnnnnnnnnnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnnnnnnn nnnnnnnnnnnn nnnnnnnnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnnnn nnnnnn